Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) zachytil vzácné záběry černé díry, která pohlcuje zářící hvězdu a vytvoří plynový mrak, který je velký jako naše sluneční soustava.
Zatímco o novějším teleskopu Jamese Webba NASA se v těchto dnech hodně mluví, tak záběry pořídil Hubblův teleskop. Astronomové tak měli možnost pozorovat událost po delší dobu, což jim umožnilo zachytit více dat a porovnat je s modely, které vytvořili na Zemi.
Událost, kdy černá díra požírala hvězdu, zachytil Hubbleův vesmírný teleskop v březnu loňského roku a NASA výsledky oznámila na astronomické konferenci konané začátkem tohoto měsíce v Seattlu. Představitelé NASA nazývají takové události „události narušení přílivu“ a zahrnují nic netušící hvězdu, která si razí cestu vesmírem, když má tu smůlu, že narazí na černou díru.
Černé díry patří mezi nejmocnější objekty ve známém vesmíru a jejich gravitace má ohromující rozměry, o kterých je známo, že nasávají světlo. Typická černá díra má hmotnost až sta sluncí, zatímco některá z největších, nazývaná supermasiva, mohou obsahovat dokonce miliardy sluncí. Největší černá díra v galaxii Mléčné dráhy, je Sagittarius A* se 4,3 miliony hmotností Slunce a největší černá díra, která kdy byla objevena, je Pheonix A. Tato bestie se nachází ve středu kupy Pheonix a je od nás vzdálená 5,7 miliardy světelných let a má hmotnost ohromujících 100 miliard sluncí.
Tato událost, která také způsobila pozůstatky hvězdy ve tvaru koblihy kolem černé díry, je oficiálně označována NASA jako AT2022dsb. Hvězda je od Země vzdálená neuvěřitelných 300 milionů světelných let v jádru galaxie ESO 583-G004. Navzdory této nedozírné vzdálenosti mohli astronomové studovat AT2022dsb analýzou emisí ultrafialového světla z hvězdy prostřednictvím světelných oblastí jejích základních prvků, jako je uhlík a vodík.
Tuto událost poprvé zachytil program All Sky Automated Survey for SuperNovae (ASAS-SN), který provozují astronomové pracující na Ohio State University. ASAS-SN, také nazývaný ‚Assasin‘, je automatizovaný program, který se skládá z téměř dvaceti dalekohledů, které jsou umístěny po celém světě. Systém je poměrně aktivní a od doby, kdy byl zřízen, objevil několik přílivových poruch a supernov.
NASA vysvětlila, že AT2022dsb byla blíže Zemi než jiné podobné události, což vedlo astronomy pracující s Hubbleovým teleskopem k jejímu studiu po delší dobu, než je průměr. Rozhodující je, že tento přidaný čas jim umožnil používat ultrafialové světlo, které může astronomům poskytnout další informace o prvcích, které jsou součástí události. Typicky jsou takové události studovány pomocí rentgenového světla, které nabízí omezená data.
Peter Maksym, vedoucí Harvard & Smithsonian Center for Astrophysics, vysvětlil, že rychlost větru částic emitovaných z hvězdy byla neuvěřitelných 20 milionů mil za hodinu. Když má hvězda tu smůlu, že se dostane do blízkosti černé díry, nejprve se její plyny nasají a pak se pomalu rozeberou. Cesta končí, když zbytky hvězdy obíhají kolem černé díry ve tvaru koblihy a nakonec jsou nasáty dovnitř.
